- Svět snadno přehlédnutelných detailů, které vás rychle okouzlí
- Svět, který si žije svým nenápadným životem, vlastním rytmem a dobře ukrytý před očima spěchajícího člověka.
- Svět, který vás nadchne nápaditostí, kontrasty a dokonalostí.
- Svět, kde na první pohled neplatí stejné zákony jako v našem "velkém světě" a proto je tak originální.
- Svět, který můžete celý život míjet a ani jednou se nezastavit - možná k jeho štěstí a určitě k vaší smůle.
Každý, kdo objevil kouzlo makrofotografie je jako dítě, jemuž rodiče v den narozenin vrátili brýle až v hale obrovského obchodního domu. A dítě nadšeně vidí, že patro je plné úžasných a neuvěřitelných hraček. Stráví tam den, dva, týden, a když už má pocit, že našlo a objevilo úplně všechny, zjišťuje ke svému úžasu, že obchoďák má nejen desítky podobných pater nahoru, ale také nedefinovatelné množství pater v suterénu. Úplně nový a hodně neprobádaný svět. Svět kousek vedle nás.
Protože …
moje focení není jenom profese nebo koníček. Je to i trochu filosofie. Kdo chce fotit, ať přírodu nebo třeba vysoké hory, neměl by životem utíkat. Měl by ho vychutnávat a pozorovat. Jestli chcete pokořit vysokou horu, musíte se naučit ji respektovat. A stejně tak - jestli chcete život prožít, musíte se ho naučit žít! Já se to učím focením … a občas se mi to i daří!
Zkuste to taky … neboli metoda tří "V"
Jestli máte rádi přírodu, najdete si určitě jednou za čas chvilku na procházku nebo výlet. Každý, třeba i krátký útěk z civilizace, přináší příjemný pocit uvolnění a klidu. A každý člověk potřebuje prokládat chvíle práce a napětí s obdobím odpočinku a pohody. Seberte se a někam jděte. Kamkoliv, kde nejezdí auta a nezvoní mobilní telefony. Důležité je vypadnout - první "V" .
Jestli jste si našli svůj čas a touláte se zrovna přírodou, zkuste přestat myslet na práci, rozzuřeného šéfa, nedodržené termíny a hromadu dalších "zanedbaných" povinností. Soustřeďte se na to, kudy právě jdete a nerozptyluj-te se tím co bylo a bude. Zjistíte, že se svět přestal tvářit jako rozmazaná šmouha, zklidnil se, zpřívětivěl. Objevily se v něm dokonce barvy a vůně. Najednou jste v lese nejen nohama, ale i duchem. Podařilo se vám najít druhé "V" - vypnout civilizaci.
A nakonec to nejdůležitější. Zkuste se dívat. Ne těma nevidomýma uspěchanýma očima, které se sice dívají, ale neregistrují. Prohlížejte si věci klidným pohledem mravenečníka, který si mapuje mraveniště, jestli je dost velké a výživné, aby stálo za to strčit do něj čumák. Zastavte se a dívejte se. Naučte se svým pohledem vnímat. A to je to poslední "V".
... a jestli se to jednou rozhodnete zkusit, přeji Vám krásné zážitky.
